Práce s dětmi není pro každého. Pro některé lidi jsou děti malé potvůrky, které nechtějí poslouchat a dělají si, co chtějí. Ovšem pro pedagogy tělem a duší jsou děti sice také malé potvůrky, které se ovšem dají lehce obalamutit, aby dělaly to, co chcete právě Vy. A navíc přitom získávají nové a nové poznatky, spojené se zážitkem a zkušeností!
Pedagogové už tuší…
Přirozený pedagog už ví, že jedině netradičními postupy a metodami dostanou z každého dítěte nejvíc. A že jim k takovým netradičním metodám pomáhají i školní výlety? To je stará vesta!
Jenže jak nudné bývají, např. prohlídky zámků a hradů! Děti se těší jen na klouzavé pantofle, které si hned při vstupu do zámku musí navléci. A co následuje potom? To už každý ví. Nakonec, také jste byly neposednými dětmi. A ruku na srdce, co jste se zámeckými pantoflemi dělaly Vy?
Školní výlet to jistí.
Proto je na pedagogovi, aby vymyslel takový školní výlet, který bude nabitý zážitky, ale zároveň naučí děti dovednostem, nebo je seznámí s historií.
Víte, pedagog je už tak naučený. Nic nedělá bez didaktiky a bez cíle. Vždycky musí jeho práce vést k nějakému cíli, který musí být v souladu s osnovami. Ale právě proto je vystudovaný, aby věděl, jak na to! A také by nemělo jediné dítě poznat, že vše je tak bravurně naplánované!
Když ale pedagog zjistí, že nejenom on je tak kreativní a že nejenom on má stejný přístup k nenásilnému vzdělávání dětí, potom je to, jako pohlazení po duši. Školní výlety se pořádají většinou na konci školního roku. A jak vypadá pedagog na konci školního roku? Bledá tvář, křečovitý úsměv a za pasem metr, jako na vojně, který si odstříhává, aby na vlastní oči viděl, že se blíží prázdniny!
V takové chvíli uvítá plánované školní výlety, které nemají chybu! Ale jaké výlety?! Výlety, které nemusí sám vymýšlet a organizovat!