Než však podlehneme neúprosnému dětskému žadonění, bylo by na místě zjistit si o chovu králíka v bytě něco bližšího. Počítat bychom také měli s tím, že potřebuje hodně pozornosti a při volném pohybu se může snadno dostat ke kabelům, které se stávají terčem pro jeho zuby. Ohryzat však může i nábytek. Instinkty mu velí při hrozícím nebezpečí hledat úkryt, takže pokud se lekne nebo se bojí, měl by mít vhodnou skrýš k dispozici.

Králíci jsou čistotná zvířata, dokážou se naučit vykonávat potřebu na jedno místo, dokonce i používat toaletní misku jim není cizí. Jen samci si své teritorium značí pachovou stopou po celém prostoru. Ubikace v podobě klece by měla být tedy dost velká, aby měla jakýsi prostor vyčlenění jen na spaní a zvlášť na aktivity. Pevné dno s drátěnou konstrukcí kolem, je úplně ideální. Lehce se dá vyčistit a zároveň dobře větrá.  Jako podestýlku můžeme zvolit hobliny, slámu nebo novinové kousky, popřípadě granulát. Ačkoliv sdílená domácnost se psem je obecně v klidu, u kočky nelze její chování předvídat.

Vhodným krmením je seno s dlouhými stébly, protože díky němu si králík správně odírá neustále dorůstající zuby, mělo by tak být na denním menu. Běžně dostupné krmení pro zakrslé králíky je sice na pohled pestré, ale králíkům vyhovují jen vybrané druhy, ochuzují se tak o vitamíny a minerály. Ideální je krmivo v podobě peletek na bázi vojtěšky. Ty pomáhají v prevenci průjmů a obezity. Čerstvé zelené listy pampelišek je ale nutné podávat v menším množství a postupně, jinak hrozí řidší stolice. Veterináři také doporučují listy stromů či ovocné větvičky.

U domácích králíků je také vhodná prevence nemocí, kterými mohou trpět. Stejně jako psi, kočky nebo jiná zvířata, i králíci mají své očkovací schéma, které je chrání proti myxomatóze. Králíkům také stále rostou zuby, potřebují tak neustále něco ohlodávat. V neposlední řadě je tu i kastrace, snižuje agresivitu samců a u samic potlačuje nádorové onemocnění.