Naše doba s sebou nese známky uspěchanosti, rychlosti, ale zároveň lenosti v plánování běžných životních úkonů. Je to sice paradoxní spojení slov uspěchanost a lenost, ale je to tak. Uspěchanost je myšlena v tom smyslu, že pořád někam spěcháme, musíme vyřizovat elektronickou poštu, stíhat termíny nejen v pracovním procesu, ale i termíny našich složenek, protože, opozdíme-li se, hned je tu upomínka nebo dokonce penále. Lenost je pak myšlena tak, že všechno za nás jakoby dělala technika. Vlastní úsudek bývá tatam. Začínáme být docela leniví v myšlení.

A pak se dějí věci

Naším druhým mozkem se tak stávají chytré telefony, a pokud je zrovna nemáme u sebe, může stát, že nás neupozorní zvuk upomínky na různé události a úkony, které musíme učinit. Náš vlastní mozek se pak stává soustavou narovnávajících se záhybů, což je špatně. A to pak přijdou takové momenty, kdy zapomenete poslat poměrně důležitý balík, jehož obsahem jsou důležité věci k zítřejší ranní prezentaci! Ale Váš chytrý telefon Vám poradí. Proč by se mu také jinak říkalo chytrý? Hned Vám zahlásí, že expresní přeprava zásilek balík doručí rychle a bez potíží. Ani nemusíte na poštu! Ta naše lenivost je nenapravitelná!